„Impulsem k tomuto pokusu (film, filmový esej) bylo setkání s Palem Machem na vernisáži a po ní, setkání obrazů a rozhovorů o nich a o světě kolem. A jako setkání v širším a v jednotlivých podobách určitějším slova smyslu se také ten projekt dál vyvíjí. Mým partnerem v zamýšleném filmu je Macho-umělec, který osobitým způsobem pozoruje, vnímá a reflektuje prostředí, v němž se odehrává náš duševní i hmotný život. (...) Filmové obrazy neilustrují obrazy skleněné – tak jako ty skleněné neilustrují podobu vnějšího světa. Jejich souvztažnost netkví v podobnosti, ale v příbuznosti. Jsou si nepodobné v prostoru i v čase, ale vztahují se k témuž prameni a míří k témuž cíli, k témuž pomyslnému bodu, o kterém nevíme a ani nechceme až tak přesně vědět, zda se nalézá uprostřed vesmíru anebo jen kdesi v prostoru lidského ducha.“ (Lubor Dohnal)
Sklenené obrazy, 2008, Slovensko, 26 min.
Réžia: Lubor Dohnal
Účinkujú: Palo Macho, (recitácia básní) Zuzana Fialová
